Studenecké skály jsem viděla v mapě již před časem, ale bylo to jako výlet moc blízko (blbost, co?). Jako výlet na jarní odpoledne super. Trochu jsem si to prodloužila, ale stálo to za to. Začalo mě to tady u nás celkem bavit. Je tu krásně.

Studenecké skály jsem viděla v mapě již před časem, ale bylo to jako výlet moc blízko (blbost, co?). Jako výlet na jarní odpoledne super. Trochu jsem si to prodloužila, ale stálo to za to. Začalo mě to tady u nás celkem bavit. Je tu krásně.
První víkend, kdy můžete oficiálně trávit volný čas v přírodě mimo katastr obce, poslední březnový víkend. Jela jsem do nejvyšších hor, co u nás v okrese máme, do okolí Kralického Sněžníku. Nechtěla túru na celý den, na to je ještě zima, hlavně na horách. Myslela jsem, že jdu na pohodovou procházku, vyběhnu nahoru, kouknu na výhledy do okolí a zase dolů. Takhle jednoduché to nebylo, ale jinak super, konečně vypadnout ven.
Letošní Velikonoce měly být celé propršené, prosněžené, mrazivé a celkově počasí nic moc. Nakonec to ale celkem vyšlo a abychom měli moje výletní kvarteto kompletní, vyrazila jsem i v pondělí na výlet „za barákem“. Šla jsem z Ústí nad Orlicí na Lanšperk. Po cyklostezce podél trati mi to přišlo moc nudné a navíc tam to znám. Podle mapy jsem si vytipovala novou trasu přes vrch Strážný, Horákovu kapli a dál lesem nad Dolní Dobroučí až na Lanšperk. Celkově to bylo kolem 13 km.
Vymyslela jsem nový výlet a dokonce jsem nemusela ani nikam jezdit. Díky lockdownu poznám aspoň svoje okolí, vždyť nemusím cestovat kdo ví kam… Vlastně je to super. Začátek trasy byl tentokrát přímo u domu. Hlavní program mojí cesty začal na samotném okraji Ústí nad Orlicí v Údolí sejfů, které je chráněnou krajinou památkou a rostou tu kolonie bledule jarní. Už jsem o tom samozřejmě slyšela, ale na to, že to mám vážně kousek, jsem sem nikdy nešla. Abych měla cestu delší, vymyslela jsem si pokračování přes Žampach a Písečnou do Letohradu, cca 16 – 18 km. Musím uznat, že ačkoliv víceméně okolo těchto míst každý den projíždím „zvenku“ autem do práce, nenapadlo mě, že tady může být tak hezky. Nejméně polovinu cesty svítilo sluníčko a bylo příjemně jarně. Ale raději jsem se po zkušenostech předchozích dnů lépe oblékla.
Mělo celý den pršet, ráno se probudím, tedy spíš dopoledne a svítí sluníčko. Počasí na „Jablku“ hlásí kupodivu taky téměř celý den bez deště a sněžení, měním plány z domácího lenošení a vyrážím na podobné místo jako den před tím (tenhle výlet je popsaný tady). Proč jsem vyrazila na podobné místo? Protože jsem tam z toho byla nadšená a myslím si, že tam je nejméně ještě jedna pěná trasa, kterou bych chtěla vidět, a protože to jde udělat podobně – začít na jednom místě, kde staví vlak a dojít o cca 20 km dál a zase pokračovat vlakem zpátky domů.
Děti chtějí do zoo, ale žádná zoo v Pardubickém kraji není a nechce se vám nikam extra daleko. V tom případě je toto ideální tip na výlet. Exotika na ranči je název „mini zoo“ nedaleko Chrudimi, konkrétně v obci Bítovany. Jedná se o rodinný statek, který byl otevřen před třemi lety pro veřejnost a od té doby se stále rozrůstá.
Navštívila jsem ho letos v srpnu po prvé a byla jsem hodně mile překvapená. Nejprve jsem měla trochu předsudky, že to bude nuda – žádná velká zvířata typu slon zde opravdu nečekejte. Ale bylo to super!
Pokud máte jen chvilku volného času, který chcete strávit venku / jste v Ústí nad Orlicí nebo v jeho okolí / láká vás minivýlet v zimě, během kterého nestihnete zmrznout / nejste nároční nebo prostě máte jen chuť jít někam, kde to není tak profláknuté, je tohle ideální volba.